Slavnostní proslov Ing. Smutného:
Vážený pane primátore,
vážení hosté z družebního města Sládkovičovo,
Dovolte mi, abych Vás srdečně jménem města Ivančice přivítal při příležitosti slavnostního aktu – podpisu partnerské smlouvy. Velmi si vážíme, že jste nás v dnešní den navštívili. Datum podpisu partnerské smlouvy nebylo vybráno náhodou. Chtěli jsme vás pozvat v době, kdy naše město žije a oslavuje. Tradiční svatováclavské trhy se řadí po bok slavností chřestu, či ivančické poutě. Stejně tak, jako ivančičtí občané jsou co nejsrdečněji každý rok vítáni ve Sládkovičově u příležitosti vašich kulturních dní, chceme vždy tuto srdečnost a pohostinnost oplácet i vám. Jste jako naši vzácní hosté u nás vždy co nejsrdečněji vítáni.

Tato chvíle je vhodnou příležitostí proto, abychom se alespoň na zastavili a zhodnotili to, co se nám doposud podařilo. Hlavní význam přeshraniční spolupráce spatřuji v procesu jako takovém. Stejně tak jako opravdu hluboký a skutečný vztah mezi lidmi potřebuje čas, aby se rozvinul a dozrál, nejinak je tomu v partnerství mezi městy. Pevné formální vztahy vznikají na základě drobných neformálních kontaktů. Nejinak tomu bylo i v případě našeho partnerství. Prošli jsme si dlouhou cestou, která se začala psát v roce 2003. Dovolte mi prosím malou exkurzi do minulosti a zavzpomínání na prvopočátky našich vztahů.

Skupina přátel se zájmem o stolní tenis jezdila pravidelně do maďarských termálních lázní a asi v roce 2002 si řekli, proč nezkusit také slovenské termály. Rozhodli se vyzkoušet Vincův les ve Sládkovičovu, kde byli prvními ubytovanými hosty u "Gombíka", který právě dodělával ubytování. Když se v diskuzi zmínili, že hrají stolní tenis, byla domluvena družba se stolními tenisty ze Sládkovičova. Časem díky vzájemnému setkávání se o těchto aktivitách dozvěděli i zástupci samosprávy a starostové obou měst vítali stolní tenisty při jejich přeshraničních utkáních. Postupně byli ivančičtí stolní tenisté zváni i na sládkovičovské kulturné dni a později i zástupci města. Ti se začali pravidelně stýkat a vyměňovat si praktické zkušenosti.

Postupně jsme poznali, že se máme jeden od druhého co učit a zároveň jsme našli společné zájmy. Každé město může nabídnout něco odlišného, co druhé nemá, a to podtrhuje atraktivitu spolupráce. Věřím, že Ivančice jsou pro sládkovičovské zajímavým kulturním centrem s tradicemi, významnými rodáky, atraktivními památkami a hezkým okolím. Sládkovičovo je pro nás „Vančáky“ (obyvatele Ivančic) bezpochyby zajímavé z hlediska cestovního ruchu svým termálním koupalištěm a oblastí, ve které se nachází. Přeshraniční spolupráce se postupně dostala do stádia, kdy jsme začali plánovat společné projekty.

V roce 2008 jsme začali realizaci společného projektu „Podpora rozvoje regionálních konzultačních a koordinačních sítí“ podpořeného dotací z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika, ve kterém bylo město Sládkovičovo jako vedoucí partner. Tento projekt byl úspěšně dokončen v roce 2011 a na dotacích obě města vyčerpala částku okolo 70.000 Euro. Občané z Ivančic se začali aktivně zapojovat do tradičních sládkovičovských akcí – například mezinárodního klobásového festivalu, či soutěže ve vaření hálaszlé. V poslední době proběhlo i několik autobusových zájezdů s maximální spokojeností zúčastněných, díky nesmírné vstřícnosti organizátorů. Velké poděkování na tomto místě patří všem, kteří se těmto aktivitám věnují.

My jsme dokázali, že nepotřebujeme mít formální smlouvu k tomu, aby spolupráce mezi našimi městy bezvadně fungovala. Dokázali jsme, že pokud jde o společné zájmy, neexistují bariéry, ani hranice. Mezi našimi národy, Českem a Slovenskem, ostatně nikdy opravdové hranice nebyly. Tyto hranice byly vytvořeny na počátku devadesátých let, jednak fyzicky, ale také v hlavách lidí těmi, kdo rozdělili náš stát. Jsem rád, že fyzické hranice už byly po vstupu do schengenského prostoru odbourány. Věřme, že aktivity, které spolu realizujeme, pomohou odbourávat i hranice v hlavách některých lidí.
Za nejzávažnější osobně považuji hranice v hlavách lidí. Například mnoho mladých dnes již nerozumí slovenštině, což se nám ještě před několika pár lety zdálo být neuvěřitelné. Po rozdělení společného státu zůstala pro mnohé lidi jediným pojítkem pouze televize, ale čím dál více se v uspěchané době vytrácí osobní komunikace. Nejen proto považuji výměnné aktivity na obou stranách hranice mezi našimi národy za přínosné. V neposlední řadě naše aktivity mají i finanční efekt díky možnostem čerpat evropské dotace na přeshraniční spolupráci. Jistě se shodneme na tom, že našim společným zájmem je v těchto aktivitách dále pokračovat a ještě více je prohlubovat.
Partnerská smlouva se podepisuje jen jednou. Proto je dnešní den tolik významný a jsem velmi rád, že mohu oběma městům v tento významný den popřát mnoho úspěchů při rozvíjení a prohlubování další spolupráce. Za sebe mohu říct, že stejně jako v minulosti, proto udělám maximum, ať už v oblasti konkrétních projektů a dalších aktivit. Největším potěšením pro mě je, když se sejdou lidé z obou měst a mají radost z toho, že se jako přátelé setkali a realizují společně aktivity, které je pojí a baví.
Dnešní den je vyvrcholením a oslavou poctivé práce všech lidí, kteří se do spolupráce dobrovolně zapojují. Těch si nesmírně vážím. Přeji si, aby díky našemu partnerství především obyčejní lidé obou měst pocítili význam přeshraniční spolupráce. Žádná, byť i sebelíp napsaná smlouva, nemá význam, pokud není opravdu naplňována tím, co je v srdcích lidí.
Děkuji za pozornost.

|